III. světová válka - 5. část
25. 12. 2011
Druhý den ráno, jí Thompsonová vyřídila, že se má sbalit a jet za svým otcem na nedalekou spojeneckou základnu. Nelíbilo se jí, že tu musí nechat všechno na pospas Smithovi, ale svého otce už neviděla hrozně dlouho a moc se na něj těšila. Zabalila si tedy věci, nasedla do svého vojenského jeepu a vyrazila. Cesta jí trvala tři hodiny. Když dporazila na základnu, její otec jí vyšel nadšeně vstříc. Padli si okolo krku. Táta jí pomohl s věcmi a dovedl jí do jejího pokoje. "Tati, potřebuju si s tebou promluvit ohledně Smithe." řekla mu, když si sedli ke stolu s hrnky plnými horké kávy. "Povídej." "Proč jsi mi ho tam poslal? Během pár hodin mi totálně překopal všechny systémy, prolezl uplně všechno a převzal velení nad základnou. Celej večer za mnou chodili moji nešťastní podřízení a stěžovali si." "Dobře, slibuju ti, že ho pošlu pryč a už s ním nikdy npřijdeš do styku. Okey? "Okey. Díky tati." řekla s úsměvem. Zbytek dne strávili spolu. Chtěli využít každou vteřinu, kterou mohli být spolu, protože druhý den odpoledne už odjížděla zpět.
(mezitím na její základně)
Hned po Susanině odjezdu vydal Smith rozkazy. Na celé základně zavládla upjatá kzeň, vojáci se báli mezi sebou jen promluvit. V půl druhé odpoledne vydal Smith rozkaz, aby mu přivedli ty dva zajatce. Jednoho přivázal k ocelové trubce a druhého (Adama) k židli. Adam se zoufale podíval na Tommyho a ten mu pohled oěptoval. Plukovník si ho zkoumavě změřil. Potom vytáhl zapalovač a prohlásil : "Můžeme začít."
(O hodinu později)
Oba na tom byli špatně. Ruce měli popálené, byli celí potlučení a jejich psychycký stav taky nebyl nejlepší. Každého strčili jinam, a oni nevěděli, co je s tím druhým. Adam myslel na Tommýho. Bál se o jeho život a Tommy na tom byl stejně. Každý v jiné cele, oba plakali, oba mysleli na toho druhého. Jejich těla se chvěla v přívalu nepříjemného chladu. Stočili se do klubíčka a snažili se nemyslet na hlad a žízeň. Nevěděli, kolik je hodin, ani co je za den. Oba dva toužili po jednom: Spát v objetí toho druhého.
(mezitím Susan)
Přišlo odpoledne, a ona se musela vrátit na svou základnu. Pobalila si věci, nasedla do auta a vyrazila. Když dojela na základnu, přiběhl jí na proti jeden voják. "Susan, budeš naštvaná. Plukovník ty dva vyslíchal bez tebe." Susan se vyděsila "Neublížil jim že ne!" vyjekla. "Právěže jo. No to uvidíš sama. A potom každýho strčil na jiný konec vězení." "Já ho zabiju!" vyskočila z auta a utíkala dovnitř. Okamžitě zamířila do věznice. "Kde jsou ti dva?" zařvala na vrátného, až nadskočil, "Cely 2 a 26." odpověděl okamžitě. Popadla klíče a přiskočila k cele číslo 2. Prudce rozrazila dveře. Naskytl se jí pohled na pomlácenou plačící osobu. "Tommý." řekla nešťastně a klekla si k němu. Vzala jeho bolavé tělo do náruče. Zanaříkal a přimáčkl se k ní. "Jsi uplně studený. Hey, vrtánej, přines mi dvě teplý deky!" potom se opět obrátila k plačícímu Tommýmu, "Už to bude dobrý." zašeptala mu do vlasů. Když vrátný přinesl deky, zabalila ho do jedné. "Můžeš chodit?" Zavrtěl hlavou. "Dobře, dojdu pro Adama, doufám, že na tom bude líp." Jemně ho položila na zem a ještě pevněji zabalila do přikrývky. Pohladila ho po vlasech a vyběhla z cely. Otevřela celu s číslem 26 a vběhla dovnitř. Uviděla uplně stejný obrázek."Adámku." zúpěla a objala ho. Přitiskl se k ní a hlasitě se rozplakal. Vzala deku a zabalila ho do ní. Byl na tom zle, ale ne tak jako Tommy. "Zkus vstát." řekla mu. Adam se pokusil postavit, ale šlo to ztěžka. Nakonec se mu to podařilo. Opřel se o ni a ona ho odvedla zpět do cely číslo 2. "Tommý!" vyjekl Adam sotva ho uviděl. Klesl k němu a sevřel jeho drobounké tělo v náruči. Byl tak rád, že může být zase s ním. Vyhledal jeho rty a něžně je políbil. Susan si k nim klekla, "Přinesu vám něco k jídlu, oštřím vám rány a půjdu zabít Smithe." řekla jim a opět vyšla z cely, kterou jenom přivřela, aby na první pohled nebylo poznat, že je otevřená. Najednou se nad její hlavou ozvalo: "PLukovník Šimková se okamžitě dostaví do kanceláře plukovníka Smithe!" "Jakže?! 'Káncelář plukovníka Smithe'?! To je moje kancelář!!!" a s těmito slovy se vydala nahoru.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář