Proč jsi to udělal?
Adam přišel do studia jako poslední, což se stávalo velmi zřídka. Na očích měl sluneční brýle a kolem krku šálu, která mu zakrývala ústa. Pozdravil nezvykle skleslým tónem. "Adame, si v pohodě? Poslední dobou se chováš nějak divně." řekl Tommy. "Jo sem ok." odpověděl Adam, přičemž mu šála sklouzla z úst a odhalila roztržený ret. Tommy si všiml, že mu zpoza okraje slunečních brýlí prosvítá fialová. Sundal mu brýle a odkryl velkého monokla. "Kdo ti to udělal?!" vyjekl. "Nikdo." Tommy mu pohlédl do smutných šedomodrozelených očí. Objal Adama kolem krku. "Adame, co je ti." Adam uhnul pohledem. "Nic." řekl. "Ničí mě pohled na to, jak se trápíš." šeptl Tommy. Adam si sedl na pohovku a Tommyho si posadil na klín. "Tommy," řekl vážně "pochop, že ti to nemůžu říct." "Proč?" "Je to nebezpečný a já tě do toho nechci zatáhnout." odpověděl a pevně Tommyho objal. "Kdo ti tohleto dělá?!" vztekal se Tommy "Kdo ti sakra takhle ubližuje!?!" jeho oči plály vztekem. "Uklidni se." zašeptalmu do vlasů. V tom do studia přišli ostatní, kteří byli zalezlí v kuchyňce a vyžírali sušenky nemocnému Issacovi. Když uviděli Tommyho stočeného v Adamově obětí a Adamův smutný pohled, začali se vyptávat. "Adama ně…" "Nic!" přerušil Adam Tommyho. "Nechceš nám konečně vyklopit, kdo ti co dělá?" řekl Monte. "Ještě ty mě s tím otravuj." "Promiň, že nám na tobě záleží!" "Až vám to budu chtít říct, řeknu vám to." "Jenže ty nám to neřekneš nikdy!" zakvílel Tommy hystericky. Adam ho k sobě znovu přitiskl.
Ve studiu pracoval jako vždy na maximum. Když měli ostatní hotovo, jemu zbývaly ještě nějaké papíry. Poslal je domů s tím, že to dodělá a půjde taky. Když všichni odešli, sedl si za stůl a pustil se do papírů. Najednou mu zazvonil mobil. Podíval se na displej a zbledl. "S-Sauli?" (Word 2000 umí jméno Sauli, no to mě podrž =D) "Copák, tady má někdo nahnáno. Koukám, že ti dnešní nakládačka stačila." ozval se z telefonu jízlivý tón "uděláš pro mě jednu prácičku." "Zase?" "No nemusíš to dělat, ale jestli máš Tommyho rád…" řekl Sauli a típnul to. "Ne!!!" vyjekl Adam. Složil hlavu do dlaní a rozplakal se. "Adame, co ti řekl?" ozvalo se za ním. Prudce se otočil "Tommy!!" vykřikl a vyskočil ze židle. Objel nechápajícího bloňďáčka. "Myslel sem, že tě unesl." plakal Adam. "Cože?" "Sauli ti chce ublížit!!" zakvílel Adam. Tommy zbledl. "Odteďka se ode mě nehneš." "Ani na záchod?" "Ani na záchod." řekl Adam vážně "On je schopen unést tě i ze záchodu." Dívali se vzájemně do očí a Tommyho děsil ten obrovský strach, který plál v těch Adamových. "To zvládneme." snažil se uklidnit jeho, ale hlavně sebe, protože cítil, jak se ho zmocňuje panika. "Už chápu, proč si mě do toho nechtěl tahat." "Teď už je stejně pozdě." rozplakal se Adam znovu. Tommy si s ním sedl na pohovku. "Neplač, to se vyřeší." Adam se k němu pevně přitiskl. Tommy cítil, jak mu tričkem prosakují jeho slzy. "Nechceš jít domů?" zeptal se. "Jo, ale ty deš se mnou a nehneš se ode mě na metr, i kdybych tě k sobě měl přivázat." řekl Adam, když se zvedal. Potom vzal Tommyho za ruku. "Nepřeháníš to trochu?" "Ne. Já vim, čeho je schopnej a mám o tebe strach. Pochop to." Došli k Adamovu autu, nastoupili a vyrazili domů. Za chvíli byli doma. Adam zajel do garáže. Vstoupili do domu. Adam Tommymu naznačil, ať je potichu. Sám nakoukl za každý roh, když si byl jistý, že je dům prázdný, promluvil: "Vzduch čistej." Tommy si všiml, že je o poznání klidnější. Bylo šest odpoledne a Adama napadlo, že by si mohli pustit nějaký film. Nakonec se shodli na "Periscope down". Tulili se k sobě, smáli se, a když se dostali do fáze, kde navigátorka políbila kapitána, podívali se na sebe. Jejich rty se pomalu přibližovaly, až se spojily v dlouhý vášnivý polibek. Tommy Adama povalil na záda a sedl si mu obkročmo kousek pod bříško. Chytil jeho ruce a pevně mu je svázal nad hlavou svým tričkem, které si v rychlosti sundal, takže ho měl celého ve své moci. Adam se k němu tiskl boky a jeho oči žadonily po polibku. Tommy ho ještě chvilku týral, a potom ho chtěl políbit. No nestihl to, protože mu najednou bolestně zaškubalo v rozkroku. Adam vyprostil ruce ze sevření Tommyho trička, chytil Tommyho za boky a začal se o něj třít. Tommy cítil, jak Adamův problém roste. On sám začal bojovat se sponou jeho pásku a se zipem jeho kalhot. Adam nadzvedl zadek a Tommy mu je stáhl. Potom vyprostil i svůj rozpínající se rozkrok z omezeného prostoru upnutých kalhot. Adam se k němu znovu přimáčkl. Celkem rychle se zbavili zbylého oblečení, takže už jim nic nestálo v cestě. Tommy se přemístil na jeho dolní část těla. Adam málem vykřikl, když si Tommy začal hrát s jeho tvrdým rozkrokem. Zaklonil hlavu, prohnul se v zádech a zaryl prsty do drahé pohovky. Rozhodl se, že se taky zapojí. Zvedl se na kolena, položil Tommyho na záda a sám se ujal vedení. Tentokrát sténal Tommy. "Adame, prosím!" zúpěl. Adam do něho opatrně vstoupil. Jemně se v něm pohyboval a přitom se mu bříškem třel o rozkrok. Tommy hlasitě sténal, až vykřikl Adamovo jméno, a on ucítil, jak se mu po bříšku rozlévá příjemné teplo. Ještě párkrát přirazil, než dosáhl orgasmu i on. Chvilku jenom tak leželi, než se jejich dech zklidnil, potom Adam opatrně zvedl Tommyho a odnesl ho nahoru do postele. Lehl si a pevně ho k sobě přitisknul.
Ráno je probudily sluneční paprsky a Adamův mobil, který vztekle vyzváněl. Adam koukl na displej 'Sauli'. "Neber to." řekl Tommy. " Musím to vzít, jinak mě Sauli zabije." "Neber to." řekl Tommy znovu a pevně Adama objal. Pomalu se zvedli a šli do sprchy. Když byli hotoví, vrátili se do ložnice. Oba dva už byli oblečení, učesaní a namalovaní. Adam koukl na mobil. Osm nepřijatých hovorů. Mobil znovu začal vyzvánět. Adam to nervózně zvedl. "S-Sauli?" "Ty jeden zasranej bastarde! Kdes byl!?" "V-ve sprše." Tommy k němu přistoupil a jemně ho objal. "Pošli ho do háje." zašeptal. Z Adama najednou opadl všechen strach. "Já ti dám ve sprše! Koukej dělat to, co máš, jinak si to Tommy hnusně vodskáče!" "Pošli ho do prdele." řekl Tommy tentokrát hodně nahlas. "Cože?!! Ty tam někoho máš?!! Kdo to je?!!" Adam se nadechl "Do toho ti nic není." řekl ledově klidně. "Že né?!! No počkej!!!" zařval Sauli a típnul to. Adama se zmocnila panika. "Tommy, běž odsuď." "Ne." "Tommy sakra vypadni!" zařval zoufale a už ho táhl dolů ke dveřím. No Tommy se mu vytrhl, zamknul dveře a klíč hodil kamsi za Adama. "Nikam nejdu!" Adam si sedl na schody a začal hlasitě brečet. "Tommy, proč mi tohle děláš?" plakal. "Chci zůstat s tebou." Před domem se ozvalo pištění brzd. Adam vyskočil, popadl Tommyho, nacpal ho do skříně a zavřel. Nejradši by ho tam zamknul, ale to už by se nedostal ven. Rozběhl se zpět ke dveřím, které se zatím lámaly pod ranami Sauliho goril. Jaké zděšení pro něj bylo, když zjistil, že Tommy už zase stojí vedle něho. Objal ho a řekl: "Sbohem Tommy, miluju tě a vždycky milovat budu." "Adame, proč to říkáš?" "Protože tohle nejspíš nepřežijeme." Políbil Tommyho na rty a oba se rozplakali. "Prosím, běž se schovat." "Ne!" Tommy chtěl ještě něco říct, ale přerušily ho dveře, které vyletěly z pantů. Adam, který v tu chvíli od Tommyho odskočil, k němu opět přiskočil, objal ho a zakryl svým tělem, takže první ránu schytal on. No tohle obětí jim nevydrželo dlouho, Sauliho poskoci je od sebe snadno odtrhli. Potom už Adam slyšel jenom Tommyho bolestné výkřiky a cítil, jak na něho ze všech stran dopadají rány. Svou bolest však nevnímal, myslel na Tommyho, na to, co spolu prožili, co prožít nestihli. Ta představa, že ho už nikdy neuvidí, mu vháněla slzy do očí. A potom se všechno propadlo do tmy.
Když se probudil, všude kolem bylo ticho. Opatrně se rozhlédl. Kousek od něho nehybně ležel Tommy. "Tommy." zachraptěl. I přes všechnu bolest se k němu doplazil. "Tommýšku." rozplakal se. Tommy unaveně otevřel oči. "Adame." zašeptal "Jsem už moc slabý. Sbohem Adame. Miluju tě a milovat budu. Chci abys věděl, že chvilky strávené s tebou, byly ty nejkrásnější v mým životě." Oči se mu leskly. "Ne! Tommy ne!!! Ty musíš žít!!!" "Sbohem." Adam ho políbil na rty. Tommy se rozkašlal a z koutku úst se mu začal spouštět pramínek krve. "Ne Tommy!! Prosím!!! Nenechávej mě tu samotnýho!!! Bojuj!!!" Tommy se jenom usmál "Už není za co bojovat. Miluju tě." zašeptal. Potom se jeho oči zavřely. Přestal dýchat a jeho srdíčko se pomalu zastavilo. "Neeeeee!!!!" zakřičel Adam. Hystericky se rozplakal. Prosil Tommyho, aby se probudil. Jenže Tommyho tělo už se nepohnulo. Adam sevřel bloňďáčkovo bezvládné tělo v náruči. Sauli dosáhl svého. Adam přišel o to nejcennější, co měl. Ztratil toho, koho miloval. Ztratil smysl života.