Spolu a šťastní
  
    25. 12. 2011
    Stál tam, po vlasech mu stékaly velké kapky deště. Stál a z očí mu  tekly slzy. Stál tam a díval se, jak v jeho oknech svítí teplé světlo.  Viděl, jak se jeho stín čas od času mihne kolem oken. Najednou se  zevnitř ozvaly křik. Ostrá hádka mezi dvěma lidmi. Neslyšel co na sebe  křičí, ale věděl, že to nic pěkného není. Ucítil hořké vnitřní  uspokojení. Tolik ji nesnášel. To kvůli ní musel od Tommyho vyslechnout  slova, která ho ještě teď pálila v srdci. To kvůli ní mu Tommy ublížil.  Kvůli ní tu teď stál, moknul a plakal.
Najednou se prudce otevřely dveře a z nich do deště vyběhl on.
"Adame?" řekl překvapeně, když ho uviděl, jak tam stojí s uplakaným obličejem promohlý na kost.
"Tommy." zašeptal.
"Adame."  zašeptal bloňďák plačtivě a vrhnul se mu do náruče. Nevěděl proč, ale  toužil po jeho obětí. Toužil po jeho uklidňující náruči a konejšivých  slovech. A -co si náhle uvědomil- toužil po jeho rtech. Adam sevřel jeho  tělo a přitiskl ho k sobě. Zabořil obličej do jeho teď už mokrých  vlasů. Tommy najednou zvedl hlavu a zadíval se mu do očí. Pomalu sek  němu přiblížil a spojil jejich rty, ale Adam se po pár vteřinách odtáhl.
"Co to děláš?" zeptal se tiše.
"Líbám tě." odpověděl jednoduše.
"Ale proč? Vždyť jsi mi ani ne před hodinou řekl, že mě nechceš." řekl smutně.
"Před  chvílí jsem si něco uvědomil a tak ten svůj omyl chci co nejdřív  napravit." šeptl a znovu se přisál na jeho rty. Tentokrát už se Adam  neodtáhl. Najednou se nad nimi otevřelo okno.
"Tak takhle ty!  Nejdřív říkáš, že mě miluješ, ale sotva se trochu pohádáme, už se cucáš s  ním?! Víš co?! Už mi nechoď na oči!!" ječela černovlasá mladá žena.  Tommy se od Adama naochotně odtáhl, podíval se na ni a odpověděl:
"To  ani nemám v úmyslu! Budu hodnej, máš tejden na to, abys vypadla z mýho  bytu! Za tejden večer to přijdu zkontrolovat a jestli tě tam najdu, tak  si mě nepřej!" Potom vzal Adama za ruku a propletl své prsty s těmi  jeho.
"Pojď." řekl mu jemně. Liz sledovala, jak se obě postavy  daly do pohybu a v deštivé mlze jí pomalu mizí z očí. Bylo jí to líto,  ale věděla, že ti dva spolu budou šťastní.
  Komentáře
Přehled komentářů
  Zatím nebyl vložen žádný komentář