Šikana III
25. 12. 2011
"Za co?!! Ty se mě ještě ptáš?!!" zařval jeho otec, popadl ho za mikinu a vytáhl zpátky na nohy.
"Ty jeden přiteplalej skrčku!!!" 'Prásk' Na Tommyho tělo dopadla další rána a on znovu upadl. Přiběhla k němu jeho matka, objala ho a zakřičela na jeho otce:
"Thomasi nech toho!!"
"Ty se do toho neser, nebo skončíš stejně!"
"Thomasi přestaň! Je to přece tvoje dítě!"
"Mě je u prdele, že je to moje dítě! Buzerant zasraná!! Něco takovýho doma mít nebudu!!!" zařval, popadl Tommyho mámu a odhodil jí stranou.
"Mami!!" vykřikl Tommy zoufale.
"Tommy!" uslyšel její výkřik. Jeho otec ho znovu zdvihl ze země a praštil s ním o zeď. Bloňďáček zanaříkal. Jeho máma se vrhla na Thomase a silně se mu zakousle do ramene.
"Ty mrcho!" zařval.
"Uteč Tommy!!" zakřičela jeho maminka. Tommy se rozběhl ke dveřím. Na prahu se zastavil a otočil zpátky. Uviděl svého otce, jak surově bije jeho bezbranou mámu.
"Mami!!!"
"Tommy běž!!!" Poslechl ji a dal se na útěk. Běžel pomalu, celé tělo ho bolelo. Na rohu ulice zastavil. Zvedl se mu žaludek a začal zvracet. Najednou v dálce za sebou uslyšel hlas svého otce:
"Už se nevracej!!! Buznu jako si ty tady živit nebudu!!!" Tommy se dal znovu do běhu. Cesta mu trvala nekonečně dlouho. Musel se hodněkrát zastavit a sednout si. Konečně dorazil ke dveřím Adamova domu. On jediný mu mohl pomoct. Zazvonil.
Adam se vráil domů. A zamířil do koupelny, aby se mohl vykoupat. Když byl hotový. Šel do svého pokoje, kde si sedl na postel. Přemýšlel o sobě a o Tommym. Tolik to chtěl někomu říct, ale bál se, že to nepochopí. Nakonec se rozhodl, že si promluví s mámou. 'Ona to určitě pochopí.' myslel si. Zvedl se z postele a šel dolů do kuchyně, kde Leila myla nádobí.
"Mami?"
"Ano zlato?"
"Můžeme si promluvit?"
"Určitě." usmála se na něj, utřela si ruce a pohladila ho po vlasech. Odešli do obýváku, kde si sedli na pohovku před krb.
"Tak mluv, poslouchám." usmála se povzbudivě. Podvědomě věděla, čeho se to týká. Adam chvilku přemýšlel a potom začal. Řekl jí všechno. Když skončil, usmála se na něj a objala ho.
"Děkuju, že jsi mi to řekl." zašeptala.
"Děkuju, že to chápeš." opáčil Adam a ještě pevněji se k ní přitiskl. Seděli takhle dlouho, než je vyrušil Neil, který si chtěl pustit nějaký film. Adam s Leilou se rozhodli, že budou koukat s ním. Jenže to nestihli ani připravit, když je vyrušilo zazvonění.
"Kdo to může v tuhle dobu být?"divila se Leila
"Nevím, půjdu otevřít." nabídl Adam a odešel ke dveřím a otevřel je. Do náruče se mu sesypal jeho plačící přítel.
"Tommý, co se ti stalo? Proč nejsi doma?" Tommy neodpověděl, jen se k němu ještě víc přitiskl. Adam ho podepřel, zavřel dveře a sedl si s ním na židli, která byla v chodbě.
"Miláčku co se stalo?" ptal se Adam starstlivě. Tommy mu rostřeseně převyprávěl co se stalo. Adam se na něj zděšeně koukal a v duchu děkoval bohu, že má tak úžasné rodiče.
"Musíme to říct mámě, ona nám pomůže."
"Ne!!! Co když bude reagovat stejně?!" protestoval Tommy hystericky.
"Tommy, ona to ví, před chvílí jsem jí to řekl. Ona nás chápe. Musíme jí to říct."
"Tak dobře." zašeptal Tommy. Do chodby přišla Leila.
"Proboha ce se stalo?" vyjekla při pohledu na to malé plačící stvoření v Adamově náruči.
"Pojď do obýváku, řeknu ti to potom." řekl, vstal, zvedl Tommyho a odnesl ho na pohovku ke krbu. Laila se bezděky usmála při pohledu na sílu svého syna. Šla za ním a sedla si vedle něj.
"Tak povídej." vyzvala ho. Adam jí stručně převyprávěl, co se stalo u Tommyho doma. Cítil, jak se ho bloňďáček křečovitě drží, jakoby se bál, že ho ztratí. On sám ho ochranitelsky objímal a hladil po zádech. Když ho ale pohladil ve vlasech, Tommy syknul bolestí. Adam se mu podíval na hlavu a v jasné záři plamenů uviděl tmavou skvrnu zaschlé krve.
"Je zraněný." řekl tiše. Leila si došla pro mobil.
"Zavolám policii a doktora." O čtvrt hodiny později už tu byli oba. Leila se bavila s policisty, zatímco doktor šel za nimi. Připravil si věci.
"Mohl bys ho položit, potřebuju ho pořádně prohlédnout." řekl Adamovi. Ten přikývl a opatrně bloňďáčka položil. Tommy sebou prudce trhnul, sotva se ho doktor dotkl.
"Zlatíčko neboj, on ti neublíží." šeptal mu Adam. Doktor mu ošetřil všechny odřeniny, a shledal, že namá žádná vážná zranění, kromě pochroumaného zápěstí a povrchové rány na hlavě, kterou se rozhodl nezašívat, protože by to byla jen zbytečná bolest. Když skončil, doporučil Adamovi, aby ho nechali několik dní odpočívat, protože zažil velký šok. Adam přikývl a poděkoval, potom se opět začal věnovat Tommymu. Lehl si vedle něj, položil si ho na sebe a konejšivě objal. Bloňďáček se teď cítil v bezpečí. Věděl, že Adam nedovolí, aby mu někdo ublížil, dokud tu bude on, nic se mu nestane.
Leila mezi tím policii podala veškeré informace o tom, co se stalo a dala jim adresu Tommyho rodičů. Policie tedy odjela tam. Ona se zatím vrátila ke svému synovi. Ležel na pohovce se svou láskou v náruči a cosi mu šeptal. Vzala deku a přehodila ji přes ně. Adam jí poděkoval vděčným úsměvem. Rozhodla se, že je nechá spát a sama šla za Eberem a Neilem, aby jim celou situaci vysvětlila.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář