You are my best friend (part 2)
25. 12. 2011
O dva dny později jsme měli první zkoušku. Začátek proběhl trošku dramaticky. Tommy totiž přišel o pár minut pozdě a protože zapomněl, které dveře to jsou, vtrhl někam úplně jinam, kde si ho všiml ředitel a "trošku" ho seřval. A chudinka Tommýš se z toho sesypal. Zrovna jsem s ostatními seděl na pódiu a o něčem jsme mluvili, když mi chudák ředitel přišel vyděšeně oznámit, že se mi na chodbě sesypal basskytarista. Vyběhl jsem ven. Už jsem znal jeho labilní povahu a věděl jsem, co ho nejvíc v takovém stavu uklidní. Vzal jsem ho do náruče, přitiskl k sobě a sedl si s ním na pohovku.
"Cos mu udělal?" zeptal jsem se tiše ředitele.
"Řek bych, že zapomněl kam má jít a tak vlezl do špatnejch dveří. Myslel jsem si, že tam slídil a tak jsem na něj trochu zařval. Nikdy by mě nenapadlo, že to s ním udělá tohle." odpověděl bezmocně.
"Je trošku labilnější, ale to se spraví." řekl jsem.
"Adame, ty si vážně myslíš, že zvládneš za měsíc a půl připravit tenkhle uzlíček nervů na první vystoupení? Nezapomínej, že tam budou tisíce lidí." řekla starostlivě Brooke.
"Neboj se, zvládnem to, viď Tommý." řekl jsem spíš k malému bloňďáčkovi než k ní. Ten slabě přikývl. Pak už potřeboval jenom chviličku na uklidnění a mohli jsme začít. Zbytek zkoušky proběhl přesně podle plánu a všechno bylo v pořádku. Po zkoušce jsem se zeptal Tommyho, jestli nechce ještě někam zajít a on nadšeně souhlasil. Všiml jsem si, že je mnohem uvolněnější, než včera. Šli jsme do mého oblíbeného klubu. Barman na mě už z dálky mával. Došel jsem k němu a usmál se
"Ahoj Frede."
"Čau Adame." odpověděl s úsměvem "Koho to přivádíš?"
"Tohle je Tommy, nový basskytarista. Tommy, tohle je Fred." Podali si ruce a mě překvapilo, že bloňďák ani malinko neznervózněl. Fred nám nalil a my jsme se začali bavit. Tommy mi vyprávěl o svojí minulosti a já jsem pomalu začínal chápat jeho psichickou labilitu a malé sebevědomí. Měl ošklivou minulost. Jeho rodiče na něj kašlali, ponižovali ho a na něm se to podepsalo. Začínal jsem se divit, že vůbec sebral odvahu přijít na konkurz. Vzápětí mi to vysvětlil. Prý to bylo poslední přání jeho kamarádky, než zemřela. V duchu jsem jí poděkoval.
Strávil jsem s Tommym krásný večer, i když ke konci to moje bloňďatý zlatíčko "trošku" přehnalo s pitím, takže jsem ho polo odváděl, polo odnášel k sobě domů, protože on bydlel na druhém konci města a já jsem měl taky připito, i když ne tolik jako on. Dohrabali jsme se ke mně do ložnice, kde jsme se svalili na postel. Pomalu jsem se zvedl a svlékl si špinavé oblečení, nasáklé smradem z klubu. Vzal jsem si čisté tričko a boxerky a šel jsem převlíct Tommýška. Šlo to těžko, protože se nustále vrtěl, ale nakonec se mi to podařilo. Unaveně jsem padl vedle něho. Přikryl jsem nás peřinou, objal ho a spokojeně usnul.
Když jsem se probudil, Tommy ještě spinkal. Pohladil jsem ho po zádíčkach a přitáhnul k sobě. Vypadal tak sladce, když spal. Líbilo se mi, jak reaguje na moje dotyky a jak se ke mně mazlivě tulí, bylo to moc příjemné. Asi po půl hodině se začal probouzet. Otevřel oči a rozepsale se na mě podíval a usmál se. Potom zabořil oblčej do polštáře. Znovu jsem ho pohladil.
"Mám jít do sprchy, nebo chceš jít ty?" zeptal jsem se ho.
"Je běž." odpověděl tiše. Usmál jsem se, vstal a odešel do koupelny.
Když jsem se vrátil, Tommý přesně podle mého očekávání spal. Rozhodl jsem se, že ho nebudu budit a šel jsem se dolů nasnídat. Přišel za mnou o hodinu a půl později.
"Moje hlava." postěžoval si, když se zhroutil vedle mě na pohovku.
"Dojdu ti pro ibalgin." řekl jsem a odešel do kuchyně. Přinesl jsem mu i velkou sklenici vody. Hodil do sebe prášek a vodu vypil na ex.
"Chceš ještě?" ptal jsem se. Zavrtěl hlavou. Sedl jsem si zpátky k němu. Opřel se o mě a zachvíli znovu usnul.
Staral jsem se o něj po zbytek dne a večer jsem ho zavezl domů. Viděl jsem, jak nerad se se mnou loučí. Dali jsme si schůzku na další den a já jsem odjel domů.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář