You are my best friend (part 3)
25. 12. 2011
Dny ubíhaly a já jsem s Tommym trávil každou volnou chvilku. Pracoval jsem na jeho sbevědomí a na zkouškách jsme začali trénovat vystupování před lidmi. Nejdřív se přišlo podívat jenom pár lidí a postupně jich přibývalo. Tommy to zvládal bravurně. Do půl měsíce uměl všechny písničky a já jsem věděl, že náš první koncert s ním dopadne skvěle. Pomalu si začínal věřit.
Dva dny před koncertem jsem byli opět v našem klubu. Jako pokaždé jsem ho zkusil vytáhnout na taneční parket a jako pokaždé jsem čekal odímítnutí, ale on mě překvapil. Zvedl se a s úsměvem řekl:
"Tak jo." Opět jsem zaznamenal ten obrovský pokrok, jaký za tu krátkou dobu udělal. Objal jsem ho kolem ramen a odvedl směrem k ostatním tanečníkům. Ze začátku se jenom jemně vlnil do rytmu, ale postupně tančil divočeji a divočeji. Ze zadu do mě někdo strčil a já jsem se k němu neúmyslně přitiskl. Usmál se a vzal mě za ruce. Teď jsme tančili spolu. Písnička skončila a začal hrát pomalý tichý ploužák. objal jsem ho kolem pasu a přitáhl si ho k sobě. Ucítil jsem, jak mě jeho ruce objaly kole krku a on si položil hlavu na mojí hruď. Zabořil jsem obličej do jeho vlasů.Tančili jsme dlouho a domů jsme se dostali až někdy kolem půl třetí ráno. Tommy spal tak jako ždycky u mě. Unaveně jsme padli do mojí postele, přitiskli se k sobě a spokojeně usnuli. Věděl jsem, že ho miluju, ale nebyl jsem si jistý, jestli je to tak i z jeho strany. Rozhodl jsem se, že počkám.
Ráno před koncertem ke mě Tommy přišel. Byl bledý jako křída a vypadal, že bude každou chvilku zvracet.
"Jsi v pořáku?" zeptal jsem se starostlivě a objal ho.
"Sem tak nervózní, že ani pořádně dejchat nemůžu." postěžoval si. Sevřel jsem ho ještě pevněji.
"To bude dobrý." zašeptal jsem "Já jsem na tom byl před svým prvním vystoupením stejně." Tommy se mi ztrápeně podíval do očí a pak opět zabořil obličej do mého ramene.
"Zlatíčko musíme jít." připomenul jsem tiše. "Nebo to nestihnem." Zoufale se na mě podíval. Pohladil jsem ho po vlasech a odvedl k autu. Vyrazili jsme na místo koncertu.
Dorazili jsme jako poslední.
"Tak jak to zvládáš?" zeptala se Brooke Tommho.
"Špatně." odpověděl po pravdě.
"Je trochu nervní, ale nemyslím si, že je na tom hůř, než jsem byl já před svým prvním vystoupením, takže to podle mě zvládne." řekl jsem. Všichni jsme šli na pódium, kde už nám zapojovali aparaturu.
"Dobře Tommy, vyber si, kde bys chtěl stát."
"Hmmm nevim, někde kde nebudu moc vidět." odpověděl.
"Nemůžeš se schovávat. Navíc, holkám se určitě budeš líbit, takže tě budou chtít mít na očích." Trochu zděšeně se na mě podíval.
"Neboooj." objal jsem ho. Cítil jsem, jak se třese, ale podvědomí mi říkalo, že to zvládne.
O hodinu později jsme měli zvukovou zkoušku. Šlo to úžasně a když jsme skončili, Tommyho nervozita o hodně klesla.
"Vidíš, budeš úžasnej." povzbudil jsem ho. Šli jsme do šatny, kde jsme se převlíkli a nalíčili. Když se mi Tommy přišel ukázat, zůstal jsem stát s otevřenou pusou. Vypadal úžasně.
"Wow." dostal jsem ze sebe ohromeně a on se rozesmál.
"To je to až tak úžasný?"
"Mám toho nejhezčího basskytaristu na světe." řekl jsem a objal ho.
O půl hodiny později jsme vycházeli na pódium. Tommy my zoufale sevřel ruku.
"Adame? Co když to nezvládnu?"
"Neboj, zvládneš to. Věřím ti." mrknul jsem na něj. Publikum nás uvítalo nadšeným křikem. Zaujali jsme svá místa a já jsem si k sobě zavolal Tommyho. Položil jsem mu ruku kolem ramen a představil ho fanouškům, oni ho nadšeně přijali. Cítil jsem, jak z něho nervozita opadá. Narovnal se a s úsměvem odešel na svoje místo. S potěšením jsem sledoval, že si stoupl mnohem víc do předu. Celý koncert se úžasně vydařil. Nikdo nic nepokazil a všichni byli spokojení. Když jsme po skončení kráčeli do šatny, přiběhl ke mně můj malý bloňďáček a vrhl se mi do náruče. "Děkuju." zašeptal a na tváři se mu zaleskly slzy štěstí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář