Odnaučím tě se bát IV (první krůčky)
25. 12. 2011
Ráno je probudila Jenny, která Adamovi přinesla snídani. Musela se usmát, když ty dva uviděla, jak spokojeně spí ve vzájemném obětí. Věděla, že je Adam na kluky, nijak se tím netajil. O Saulim nevěděla, jestli je na holky nebo nakluky, protože se o tomhle s ostatními nikdy nebavil. Postavila tác se snídaní na noční stolek a jemně zatřísla s Adamem. Cosi tiše zamumlal a otevřel oči.
"Dobré ráno," usmála se "přinesla jsem ti snídani."
"Děkuju." odpověděl s úsměvem a sledoval, jak jeho teta opouští pokoj. Ucítil, jak se vedle něho Sauli zavrtěl. Podíval se na něho a když zjistil, že má otevřené oči, usmál se. Sauli se pomalu začal zvedat.
"Kolik je hodin?" zeptal se trochu rozespale. Adam kouknul na mobil.
"Půl deváté." řekl. Sauli vytřeštil oči.
"Cooo?!" vyjekl "To jsem zaspal dvě hodiny?!!" Vyskočil z postele, natáhl si kalhoty a vyběhl z pokoje. Adam se za ním chvilku nechápavě díval, potom zavrtěl hlavou a pustil se do jídla.
O dvě hodiny později pro něho přišla Jenny, aby si vzal berle a šel se projít. Poslechl ji, stejně se mu nechtěo jenom sedět na terase a koukat do netobooku. Pomalu sešel ze schodů. Vybelhal se z budovy a rozhlédl se. Byla sobota a většina lidí byla na nějakých závodech, takže tam oproti včerejšku bylo celkem prázdno. Podíval se směrem k jízdárnám a uviděl Sauliho, jak trénuje se svým koněm. Když došel až k hrazení, zpomalil Sauli do klusu až úplně zastavil kousek od něho. Adam bezděky polknul a trochu couvl. Bloňďák se zasmál a řekl:
"Nemusíš se bát, on ti neublíží." Pomalu sesdl.
"Pojď sem." vyzval Adama, ale ten jenom vyděšeně zavrtěl hlavou.
" No dobře. Pro dnešek už to stačí, běž támhle do té stáje a počkej tam na mě. Vychladím Matiase a přijdu za tebou."
"Okey," přikývl Adam "ale nečekej, že se k těm zvířatům přiblížím."
"Neboj, to po tobě nikdo nechce." uklidnil ho Sauli a pobaveně sledoval, jak se pomalu belhá zpět ke stájím, bylo mu ho trochu líto.
O čtvrt hodiny později dorazil do stáje i on. Odstrojil Matiase a pořádně ho osprchoval. Potom ho nechal v boxu.
"Tak pojď." kývl na Adama a vedl ho do zadní části stáje.
"Co máš v plánu?" zeptal se Adam podezřívavě.
"Uvidíš." mrkl na něj bloňdák a dál ho vedl na konec stáje. Zastavil se až před posledním boxem, ze kterého vystrčil hlavu pěkný grošák.
"Ahoj Sami." usmál se na něj Sauli a podrbal ho na čele. Adam ztuhle postával opodál.
"Pojď sem." řekl mu Sauli tiše. Adam jenom poplašeně zavrtěl hlavou. Sauli k němu přistoupil, objal ho ze zadu a pomalu vedl blíž k Samiho boxu. Adam se snažil zapřit, ale jednou nohou to nešlo.
"Prosím ne!" vyjekl.
"Neboj se," uklidňoval ho Sauli "nemusíš se ho dotknout, jenom pojď blíž. On ti opravdu neublíží. Zavři oči." Adam jen zakroutil hlavou a znovu se pokusil udělat krok dozadu.
"Zavři je." šeptl mu Sauli do ucha. Adam se až zachvěl. Pomalu ho poslechl. Sauli ho objal kolem pasu a opatrně vedl blíž ke grošákovi. Cítil, jak je Adam napnutý, věděl, že se bojí, ale chtěl, aby to překonal. Dovedl ho až těsně k Samimu, který ho začal se zájmem očichávat. Adam se roztřásl. Ještě chvilku ho nutil stát těsně u Samiho a potom mu dovolil odstoupit. Pro dnešek mu to stačilo, musí na něho jít pomalu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář