"Adame!!! Adame vzbuď se!!! Adame!!!" Pomalu otevřel oči. Byl vyčerpaný. Chtěl spát, ale Tommy na něj tak naléhavě volal. Měl už zase v očích slzy. "Tommísku neplač." řekl unaveně, ale přesto konejšivě. Přitáhl si ho k sobě. Tommy zabořil obličej do jeho krku. "Tohle mi už nikdy nedělej." řekl plačtivě. "Co sem udělal?" ptal se Adam nechápavě. "Volal sem na tebe, třásl s tebou, ale ty si nereagoval. Měl sem strach." Adam ho chápal, zvlášť po té noční můře. Pomalu zavřel oči. Byl hrozně unavený. Usnul během pár vteřin.
Tommy si všiml že spí. Vykroutil se z jeho obětí a zadíval se na něj. Byl tak roztomilý když spal.
O čtyři hodiny později Adama opět vzbudil. "Vstávej, mám s tebou jít na vzduch." usmál se. Adam se protáhl, zívl a pomalu se zvedl. Zapotácel se. Tommy ho bleskově podepřel. Adam se jednou rukou opřel o Tommyho a druhou o kovovou postel. Nejedenou si něco uvědomil. Zatvářil se překvapeně a nechápavě zároveň. "Si v pohodě?" zeptal se Tommy s obavou v hlase. Adam neodpovídal. "Hey!!! Adame vrať se zpět na zem!!!" vyjekl Tommy a zamával mu rukou před obličejem. "To je zvláštní." řekl Adam zamyšleně, položil si Tommyho ruku na tvář a potom na hrudník. Tommy ho nechápavě a vyděšeně pozoroval. "Necítím tvůj dotyk, necítím vůbec nic." Řekl teď už taky vyděšeně. "Pojď musíme za doktorem." a když chtěl Adam něco namítnout, dodal: "Okamžitě." Nelítostně táhl Adama ke dveřím. Doktor stál zrovna kousek od nich. "Doktore," zavolal Tommy "máme tu problém." "Copak došla antikoncepce?" rýpl si doktor. Tommy ho sjel vražedným pohledem, až se doktor lekl. "Adam vůbec nic necítí." řekl naléhavě. Doktor prudce zvážněl. "Jakože absolutně žádný dotek?" zeptal se. Oba přikývli. Mno teď běžte na krátkou procházku, oba dva to potřebujete a hned potom se vraťte a já ho vyšetřím." řekl doktor. Tommy se zatvářil tak, že by ho nejradši zabil. Adam ho vzal za ruku a odtáhl k východu na nemocniční zahradu.
Teplý vítr jim rozcuchal vlasy. Adam se usmál. Jak dlouho už nebyl venku. Vítr byl velmi příjemný. Udělal pár kroků, když v tom před sebou uviděl tu holku. Byl zase na tom osudovém koncertě. Zase se naklonil k publiku, potom už viděl jen jak padá, ucítil prudkou bolest a pak už byla jen tma.
(Tommy)
´Proč je Adam tak unavený? ´ ptal se sám sebe Tommy. Pozoroval, jak Adamovi vítr cuchá vlasy. Musel se usmát, když viděl, jak se Adam usmívá. Náhle se zarazil. Adam zíral na plot, oči měl rozšířené strachem a jeho tělo bylo napjaté k prasknutí. "Adame?!!!" nic, žádná odpověď. Najednou se Adam začal kácet k zemi. Tommy k němu nestihl přiskočit včas, takže sebou tvrdě třískl o chodník. "Adame!!!!!!" zaječel zoufale. Rozběhl se pro doktory. Vždy běhal velmi rychle, ale rychlost jakou vyvinul tentokrát, se nedala srovnávat s tím co kdy běžel dřív. Jako střela dolítl do sesterny, kde zrovna doktor pil kafe. "Adam sebou sekl v zahradě!!!" zařval. Doktor se vymrštil a letěl za ním. Jak Adama uviděl, zaječel na dva saniťáky, ať ho bleskově odnesou na sál. Popadli Adama a odběhli s ním pryč.
Tommy dopadl na zem do kleku. Brečel víc než kdy před tím. "C-co je mu?" zeptal se skrz vzlyky asistenta, který tam zůstal s ním. "Krvácení do mozku." řekl mu asistent soucitně a klekl si k němu. "P-p-přežije to?" "To vám nemůžu slíbit. Lidí kteří přežili krvácení do mozku je málo a většinou potom měli trvalé následky, jako výpadek paměti, nebo nějaké jiné postižení." Tommy ležel na zemi a hlasitě vzlykal. "N-nesmí u-u-umřít." rozbrečel se Tommy ještě víc. "Budeme dělat všechno, co je v našich silách." řekl asistent a položil mu ruku na rameno. "Pojďte dovnitř." Řekl a začal Tommyho zvedat ze země. Byl tak lehoučký, až se asistent divil, že se jeho droboučké tělo nerozpadne. Tommy zakopával úplně o všechno a nebýt toho, že ho asistent stále pevně držel, dávno by sebou praštil.
Před sálem se zhroutil na lavici. "Chci být sám." řekl tiše a asistent odešel. Jakmile byl asistent z dohledu, vyběhl ven. Běžel rovnou do vedlejší lékárny. Koupil si prášky na spaní, které mu propředepsal doktor před půl rokem. Vrátil se zpět, natočil si sklenici vody a začal zapíjet prášky po čtyřech. Stihl do sebe nacpat půl krabičky (60 prášků), potom se mu zamotala hlava, jemu vypadla sklenice z rukou a s třeskem se rozbila na podlaze. On sebou praštil přímo do střepů.
(o 21 dní později)
Probudil se. Přesto že se snažil vybavit si kde je, nic si nepamatoval. Byl napojený na různé přístroje. K jeho posteli byla těsně přiražená druhá postel. Na ní psal nějaký blonďák. Adam siuvědomil, že je hezký, velmi hezký. Měl jemné rysy pěkně tvarované obočí a celkově působil přitažlivě. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vstoupila sestra. "C-co se stalo?" hlasivky mu selhávaly, takže to znělo strašně. "Copak vy si to nepamatujete?" "Co bych si měl pamatovat?" "Jak se jmenujete?" "Adam Mitchel Lambert" "Vaše zaměstnání?" "Jsem nezaměstnaný." "Kolik vám je a jaký rok je teď?" "Dvacet a je rok 2002." "Jak se jmenuje váš přítel?" "Momentálně žádného nemám." "Poznáváte tohoto muže?" zeptala se a ukázala na postel vedle něho. "Ne, nikdy sem ho neviděl." "Tak aby bylo jasno. Vaše zaměstnání je poprockový zpěvák, je vám 29, píše se rok 2011, Váš přítel se jmenuje Tommy Joe Ratliff a je to ten co leží vedle vás." řekla sestra. "Heh cože???" "Všechno vám poví pan Ratliff. Ví toho o vás mnohem více než já." řekla sestra a s těmito slovy odešla. ´Co to mele?´přemýšlel. Najednou vedle sebe zaregistroval pohyb. Blonďáček vedle něho se probudil, protáhl se zívl a upřel na něj láskyplný pohled dvou hnědých pronikavých očí. "Adame!" vyjekl šťastně. "My se známe?" zeptal se Adam překvapeně. Tommy se zatvářil nechápavě. V tom do pokoje vstoupila další sestra. "Dobře že jste se probral. Váš přítel se probudil jen pár minut před vámi, jenže si pamatuje naposledy rok 2002. Budete mu muset povyprávět jeho minulost. Bude to chtít spoustu času než si vzpomene." Tommyho oči se zalily slzami. Byl zlomený. Tohle nečekal. Adam se na něj nechápavě podíval. Tommy věděl že ho neobejme. ´Sakra tohle už sem někde viděl.´myslel si. "Nechám vás tu, musím za jinými pacienty." řekla sestra a odešla. "Ty víš co se stalo?" zeptal se ho Adam. Tommy smutně přikývl. "Můžu ti povyprávět poslední dva roky tvýho života." "Ty zbylý ne?" "Ne to sem o tvojí existenci ještě nevěděl." "Tak povídej" vyzval ho Adam svým obvyklým milým tónem. "Pracoval si u muzikálu, ale nedařilo se ti. Rozhodl si se zariskovat a všechno jsi vsadil na American Idol. Tvůj risk vyšel. Byl jsi druhej. Stala se z tebe hvězda…" vyprávěl mu celou jeho kariéru, jak se potkali, co všechno spolu zažili a spoustu dalších věcí. Adam ho pozorně poslouchal. Potom mu Tommy začal vyprávět, co se stalo než se dostali do nemocnice. "…zrovna jsme byli v nejlepším. Hráli jsme Fever, mno a ty si se naklonil k publiku. No a ta holka tě stáhla z pódia. Spadl si na hlavu a okamžitě ztratil vědomí." "Co?!" "Ta holka je ve vězení za pokus o vraždu." Adam přemýšlel, až nakonec prolomil ticho. "Pusť mi něco co sem nazpíval." řekl. "Hmm tak třeba…" lovil v mobilu. "…If I Had You." Adam se zaposlouchal. Melodie mu byla povědomá. Některá slova poznával, jiná ne. Když písnička skončila, zůstal ohromeně zírat. "Tohle že sem nazpíval já?" ptal se ohromeně. Tommy se usmál. "Jo." "Hey pusť mi něco dalšího." řekl. Tommy mu pustil Fever, Sleep Walker, Sure Fire Winners, WWFM, Pick U Up, Master Plan, FYE, Music Again, Time For Miracles a všechny ostatní. Adam byl ohromen. ´Jestli ten sexy blonďák mluví pravdu, pak teda jakože sem fakt dobrej.´myslel si. "Copak, neveříš mi?" zasmál se Tommy. "Ale jo věřím, jen nemůžu uveřit tomu, že něco takhle dokonalýho sem nazpíval já." Tommy se natáhl pro notebook a podal ho Adamovi. "Napiš do vyhledávače tvoje jméno." Adam rozechvěle vyťukal /Adam Lambert\. Vyběhlo mu milion devět odkazů. Klikl hned na ten první. Vyjel mu jeho životopis. Překvapeně si ho přečetl. Potom klikl na obrázky. Na všech těch fotkách vyděl černovlasého muže se zářivýma šedomodrýma očima. Potom uviděl fotky na kterých se líbal s tím roztomilým blonďáčkem, který seděl vedle něho. Všichni jim říkali Adommy. On držel mikrofon a Tommy měl přes rameno popruh od basskytary. Tommy se k němu naklonil, aby viděl na obrazovku a Adam ucítil na rameni jeho dech. Rozhodl se, že si zajde na záchod. Pomalu se zvedl. "Zvládneš to sám?" zeptal se starostlivě Tommy. "Jo pude to." řekl a usmál se. Vyšel z pokoje. Celkem bez nehody (až na jednu srážku s odpadkovým košem, který se zlomyslně rozdvojoval a potom na jedny zákeřné dveře, které ho praštily do nosu) se dostal k umyvadlu. Koukl do zrcadla a nestačil se divit. Tohle přece nebyl on. Ten muž co se na něj díval, měl černé vlasy, zatímco on si je barvil na hnědo; zatímco on nikdy neměl nějak extra vysportované tělo, ten muž v zrcadle byl samý sval; zatímco on si nehty z pravidla nelakoval, ten muž v zrcadle je měl černé se stříbrnou hvězdičkou uprostřed; zatímco on si nikdy nemohl dovolit luxus, takže nosil jen obyčejné oblečení, ten muž v zrcadle měl na sobě značkové kalhoty a tričko. Tvářil se jako vyoraná myš. Nakonec sáhl do kapsy a vyndal luxusní drahý mobil. Zapnul ho a začal si prohlížet fotky. Byly tam fotky z dovolené, z pódia a ze spousty dalších míst. Všude byl on s Tommym. Takže spolu doopravdy chodí. ´Tak to je síla. Chodím snad s tím nejroztomilejším blonďáčkem na světě.´myslel si. Pozoroval ten šťastný výraz ve své a v Tommyho tváři. Uvědomil si, že už o něj bude mít Tommy starost. Zvedl se a vrátil se zpět na pokoj. "Už sem měl strach." řekl Tommy, když vešel do pokoje. Adam se musel zasmát "Myslel sem si to." Tommy se zamyslel. 'Vzpomene si jednou? Když ne, bude s tím moct fungovt? Budeme spolu zase chodit, bo si najde někoho jiného?' tyhle otázky ho strašně týraly. Tommy se vrátil do reality. Podíval se na Adama, který se zatím před zrcadlem česal (mno spíš se o to pokoušel). "Heh co to máš s vlasama?" rozesmál se Tommy. Zvedl se a došel k Adamovi. Vzal mu hřeben z ruky a začal mu upravovat vlasy. "Tak hotovo." usmál se Tommy když zkontroloval svoje dílo. Adam se podíval do zrcadla. "Tuten účes sem nikdy nenosil." Tommy se znovu rozesmál. "Nosíš ho pořád." šklíbl se. Adam si všiml, že má Tommy taky nalakované nehty. Vzal ho za ruku a prohlídl si je. Byly stejně nalakované jako ty jeho. Vnímal Tommyho jemnou pleť. Tommy utrousil nějakou rýpavou poznámku a Adam se s ním začal z legrace prát. Adam byl ještě slabý, takže to dopadlo tak, že Tommy mu sděl obkročmo na břiše a držel mu ruce nad hlavou. Oba dva se smáli. Tommy začal Adama lochtat, jenže ten ho chytil za ruce, složil mu je na hrudník a potom si ho přitiskl k sobě tak, že se nemohl hýbat. Tommy se pokoušel ze sevření vykroutit. Marně. Adam se musel smát, když pozoroval, jak se Tommyho drobné tělo snaží vykroutit z jeho sevření. "Přiznáváš, žes prohrál?" "Ani omylem." Zasmál se Tommy a znovu se pokusil vykroutit z jeho sevření. Otřel se přitom o Adamův rozkrok. To napáchalo svoje. Cítil, jak se Adamův rozkrok zvětšuje. Ten zčervenal a rychle Tommyho pustil. si všiml, že i on má pěkně napjaté kalhoty. Oba byli červení až za ušima a panovalo mezi nimi trapné ticho. Naštěstí dovnitř přišla sestra a prohlásila: "Zhasínáme pánové. Spěte." Na to zhasla a odešla. Tommy se přikryl peřinou a přitulil se k Adamovi. To ho překvapilo, jenže vlády se ujal jistý orgán tam dole. Adam Tommyho objal. Nejednou ucítil jeho rty na svém čele. Byl značně překvapený. Tommyho rty nevědomky dokonaly to, co začalo jejich pošťuchování. V Adamovi se probudila jeho pověstná nadrženost. Snažil se s ní bojovat, ale nakonec se podvolil. Vyhledal Tommyho rty a začal ho vášnivě líbat. Tohle Tommy nečekal, jenže znal Adamovu nadrženost a věděl co dokáže. Prohloubil polibek a sáhl Adamovi pod tričko. Adam mu to jeho bleskově stáhl. Tommy udělal totéž a pokračoval kalhotami. Adam se přemístil na jeho krk. Svým jazykem ochutnával každičké místo. Tommy tiše sténal. Adam šel stále níž, začal si hrát s jeho bradavkou. Tommy si najednou přitáhl jeho hlavu k sobě. Adam se na něj nechápavě podíval. Tommy se mu vrhl na krk. Jeho jazyk Adama přiváděl k šílenství. Adam z něj stáhl poslední zbyteček oblečení. Teď byli oba dva nazí. Adam se sklonil a začal si jazykem hrát na Tommyho přirození… Tommy sténal na celou nemocnici. Najednou ho Adam otočil. Tommy věděl, co bude následovat. Adam do něj něžně zajel a políbil ho ze zadu na krk. "Adame, rychleji!!!" prosil Tommy zoufale. Přidal na intenzitě. Tommy křičel slastí jeho jméno. Adam mu začal přejíždět přes rozkrok v rytmu svých přírazů. Oba sténali a křičeli jména toho druhého, až se jejich těla napjala. Orgasmu dosáhli společně. Adam vyplul z Tommyho a něžně ho objal. Tommy ho políbil na rty a zašeptal: "Spi sladce babyboyi." "Ty též Glitterkitti." Tommy se zarazil. "Jak víš žes mi takhle říkal?" "Nevím najednou mi to vyplulo na jazyk." řekl Adam unaveně. Tommy se zaradoval. ´Tak přece si něco pamatuješ.´ pomyslel si. Nejspíš na něj pořád ještě zíral, protože si ho Adam se slovy "Spi už," přitáhl k sobě a pevně objal. Tommy se k němu přitulil a spokojeně usnul.
Adommy part 4
Komentáře
Přehled komentářů
Pression arterielle est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre coeur bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-tadalafil-50-mg-avis/
Illustration of Blood Pressing
(AAdhexttretige, 27. 9. 2018 3:45)
Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre determination bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-10mg-prix/
Reading the green blood pressure guidelines
(AAdhexttretige, 11. 10. 2018 12:39)