Probudil se. V obličeji ho šimraly jemné blonďaté vlasy. Uvědomil si, co se stalo. Prudce se odtáhl od spícího Tommyho, který se roztřásl a cosi nespokojeného zabručel ze spaní. Adam mu položil ruku na záda. Cítil jak se k němu Tommy tiskne. 'Je jako kočka, člověk se ho dotkne a on se mu důvěřivě stulí do náruče. Bože, co sem to udělal? Ani ho neznám - teda, nepamatuju si to - a už sem se s ním vyspal. Tohle je špatný, moc špatný. To se nemělo stát. Zkurvená nadrženost. Tohle sem posral. Dal sem tomu blonďáčkovi falešnou naději. Ten chudák si teď myslí, že s ním budu, jenže co když to nedokážu? Co když s ním prostě nebudu schopnej bejt? Proč sem to udělal? Ze soucitu? Kvůli tomu, že sem byl nadrženej? Proč? Teď ho zraním mnohem víc. Sem totální idiot.' myslel si nešťastně naštvaný sám na sebe. Tommy se zavrtěl, přetočil se čelem k němu a obličejem se mu přitiskl k hrudníku. Adam se musel usmát. Objal ho a zabořil obličej do jeho blonďaté hřívy. I když nechtěl, usnul.
(Tommy)
Probudil se. Ležel v pevném obětí Cítil Adamův dech ve svých vlasech. Vzpomněl si na to, co se stalo v noci. Byla to velmi příjemná vzpomínka, jenže potom ho přepadly pochybnosti. 'Proč se tohle stalo? Proč to Adam udělal? Znám ho. Když je vzrušenej,nedokáže přestat. Udělal to jen kvůli sobě? Nebo to udělal ze soucitu kvůli mně? Ne, nesmim si nic namlouvat.' říkal si a přemýšlel o tom, co udělá, až si Adam najde někoho jiného. Najednou ucítil pohyb. Adam se zhluboka nadechl a Tommy cítil, jak jeho sevření povolilo. Když otevřel oči, Tommy se na něj usmál. "Jak ses vyspal?" řekl. "Dobře." odpověděl Adam a políbil Tommyho na čelo. Tommy se k němu přitulil. Adam ho pohladil po zádech. "Proč si vlastně tady?" zeptal se Adam náhle. "To je dlouhá story." "Povídej." Tommy sklopil hlavu. "Když si spadl z toho pódia, rozbil sis hlavu a upadl do kómatu. Ležel si bez hnutí. Já sem tu celou dobu seděl a držel tě za ruku. Celou tu dobu sem tu byl s tebou. A potom, po třech měsících a čtyřech dnech, si se probral. Byl sem štěstím bez sebe. Mohl sem na tebe mluvit a ty si odpovídal. Asi ti to příde stupidní, ale mě to po tak dlouhej době ticha přišlo jako něco úplně neskutečnýho. Řekli, že si tě tu nechají týden. Jenže den před tím, než tě měli pustit, se tvůj stav prudce zhoršil. Přestal si vnímat dotyk. Doktor řekl, že se máme jít projít a že tě potom vyšetří. No a když sme vyšli ven, udělali sme sotva pár kroků, když ty si najednou ztuhl, chvíli si zíral na plot a potom si sebou seknul o zem. Bylo to tak rychlý, že sem tě ani nestačil chytit. Letěl sem pro doktory. Tak rychle jako tenkrát, sem v životě neběžel. Odvezli tě na sál. Asistent mi řekl, že to nejspíš nepřežiješ. Šel sem do lékárny, měl sem předpis na prášky na spaní, koupil sem si krabičku a vrátil se do tvýho pokoje. Než se mi zatmělo před očima, stihl sem do sebe naházet asi půl krabičky. Naštěstí sestra která šla zrovna okolo zaslechla rozbíjející se sklenici, která mi vypadla z ruky. Vešla dovnitř, když mě uviděla ležet na zemi a kolem byly rozsypaný prášky, došlo jí okamžitě co se stalo. Naštěstí se jim podařilo mě zachránit. Ležel sem 4 dny v bezvědomí. Mno a pak sem se probudil. Vzpomněl sem si na to, co se stalo. Chtělo se mi umřít. Potom sem se rozhlédl a uviděl, že vedle mě ležíš ty. Vypadal si hrozně, ale byl si živej. Tři dny sem ležel vedle tebe a doufal, že se probudíš. No a jednou sem se probudil a ty si byl vzhůru. Sice si nic nepamatuješ a nejspíš ode mě odejdeš, ale chci abys věděl, že tě pochopím a že ti nebudu nic vyčítat. Chci, abys byl šťastný a to i za cenu toho, že to nebude se mnou. A taky chci, abys věděl, že tu budu vždycky pro tebe." dořekl a podíval se Adamovi do očí. Adamovy oči byly plné slz. "Ach Tommy." zašeptal a pevně ho objal. Tommy se k němu přitiskl. I jeho oči byly zalité slzami. 'To sem netušil. Nikdy by mě nenapadlo, že pro něj tolik znamenám. Obdivuju jeho obětavost a výdrž. Udělal by pro mě všechno. Byl tady celou tu dobu, kdy sem já byl v kómatu. Nikdy bych nevěřil, že někdo takovej existuje.' myslel si Adam. "Ššt Tommísku, neplač." řekl konejšivým hlasem a pohladil ho po vlasech "Vždycky budu s tebou." "To už si říkal jednou a jak to dopadlo?!" zakvílel Tommy nešťastně. Adam si povzdechl a přitiskl si ho k sobě ještě pevněji. Když se Tommy uklidnil, začali se oblékat. Přišla k nim sestra a poslala je do jídelny na snídani. "Bleh nesnášim nemocniční jídlo." postěžoval si Adam. "To sme na tom stejně." usmál se Tommy. Adam ho objal okolo ramen.
"Hey vy dva! Jak se jmenujete?" zavolala na ně jedna ze sester, které vydávaly jídlo. "Adam Lambert a Tommy Joe Ratliff." odpověděl jí Adam. Sestry si je oba prohlížely. Adam s Tommym vyprskli smíchy. Sestry zčervenaly a bleskově jim vydali snídani. Kluci si sedli a znovu se rozesmáli. "Vyděls jak čuměly? Jedna nás svlíkala pohledem a druhá čuměla jakože ve stylu 'wtf?' ." smál se Adam. Tommy se nedůvěřivě podíval na čaj. "Bleh odvar z hadru." zanaříkal. "Tuna cukru to spraví." usmál se Adam. "Fuck! Cukr nesmim." Vztekal se Tommy. "Ale no. To přežiješ." Tommy nasadil výraz raněného zviřátka. "Tommy Joe." "Vždyť už mlčim." Adam se zaměřil na svůj talíř. Podezřívavě si měřil tu patlaninu před sebou. Chvíli si ji podezřívavě měřil a potom se podíval na Tommyho pohledem 'mám to risknout?'. Tommy se rozesmál. "Bože, ten tvůj výraz stál za to." Adam se opatrně zakousl do toho čehosi, co vypadalo jako chleba s pomazánkovým máslem a na tom nasypaný nějaký jetel. 'Sem snad králík?' myslel si Adam. "Hmm tak zatim sem živej." řekl. Tommy se smál a též váhavě kousl do svého chleba. "Celkem se to i dá jíst když zanedbáš to, že ten chleba je tak z minulýho století." Oba opět vyprskli smíchy. Zbytek snídaně proběhl celkem v klidu. Když o půl hodiny později přišli na pokoj, čekali na ně ostatní. "Adame!" volali jeden přes druhého a hrnuli se k němu. Adam tam jen stál a nechápavě na ně zíral. "Adame, si v pohodě?" zeptala se znepokojeně Brook. "Hey lidi nechte ho. Adam si vás nepamatuje, měl krvácení do mozku a poslední na co si vzpomíná, je rok 2002." vysvětlil Tommy. Kapela a tanečníci jen vyděšeně zírali neschopni slova. "Adame toto je celá tvoje kapela a tanečníci." řekl Tommy. "Aha." hlesl Adam zmateně. "Tohle je Monte - kytarista, Lisa - klávesistka, Lingoneu - bubeník, Brook, Sasha, Taylor a Tarranc - tanečníci." představil je Tommy. "Ježiš tolik jmen, kdo si to má pamatovat?" zasmál se Adam. "Mno ze začátku sis sice pletl Taylora s Tarrancem, ale to se vsákne." Přisadila si Sasha. Adam se usmál. "Kdy vás pustí?" zeptal se Monte. "Za 14 dní." odpověděl Adam. "Co budeš dělat pak?" zeptal se Linge. "Heh nevim. Popravdě sem o tom ještě nepřemejšlel. Asi se pokusim navázat na to co si nepamatuju." odpověděl zamyšleně. "Takže se o to pokusíš?" vypískla Lisa nadšeně a ostatní se rozesmáli. "Nic neslibuju. Nevim jestli to dokážu." pochyboval Adam. "Ale neboj. Ty to zvládneš. Věříme ti." uklidňovala ho Brook. "Jenže já sobě ne." odporoval Adam. "Ale no. Vždyť víš jak zpíváš, bo ne?" řekla Brook. "Jo vim." "No tak vidíš, máš talent a úžasnej hlas k tomu." přesvědčovala ho Brook. Adam se slabě usmál. "Co tys to vůbec vyváděl?" zeptala se Lisa Tommyho. "No co, myslel sem, že to nepřežije." bránil se Tommy. "Měls štěstí, že tě našli." řekl Tay. "To teda." odpověděl Tommy. Po zbytek návštěvy s Tommym probírali, co bude s Grammy, na kterou byl Adam nominován. Všichni měli co říct, jen Adam seděl v koutě a smutně se díval do prázdna. Ani nepostřehl, že ostatní už odešli. Z přemýšlení ho vytrhl až Tommyho hlas. "Adame! Si v pohodě?" "Jo jasně… nic mi není." vykoktal rychle a usmál se tím svým zářivým, ale hraným úsměvem. Vždycky byl dobrý herec a vždycky mu na to všichni skočili, proto ho dost překvapilo když Tommy řekl : "Tenhle falešnej úsměv si strč někam. Znám tě dost dlouho na to, abych poznal, že ti něco je." Tím Adamovi vyrazil dech. Sedl si k němu, objal ho a řekl : "Víš, že mi můžeš říct všechno." Adam se k němu přitiskl a zašeptal: "To dobře vím." Odpoledne strávili v posteli kdy Adam spal v Tommyho obětí a Tommy ho hladil po zádech. Když se Adam probudil, (bylo asi půl sedmé) přišel Tommy s nápadem, že by se mohl Adam začít učit svoje texty. "Hey, to není špatnej nápad… to vůbec není špatnej nápad." řekl Adam a jeho oči se pomalu rozzařovaly. "Super!" vypískl Tommy nadšeně a Adam se nechal strhnout. Tommy našel na internetu text k WWFM a potom přes youtube.com pustil písničku. Adam si ji nejdřív poslechl a potom, když ji Tommy pustil znovu, zkusil zpívat. Byl značně překvapený svým hlasem. "Hey hey de ti to skvěle." usmál se Tommy. "Teď zkusíme If I Had You." I tahle písnička šla Adamovi perfektně, zkusili pár dalších. Nakonec Tommy pustil Fever. Adam zpíval: "…my baby walk so slow sexual tic-tac-toe …" Přitom se na Tommyho podíval takovým tím svým spodním vyzývavým pohledem. Pomalu k němu došel a podíval se na něho pohledem plným touhy. Přitiskl Tommyho ke zdi a vášnivě ho políbil. Tommymu unikl tichý sten. Adamova ruka putovala po jeho hrudníku, přes břicho a boky, až se dostala k Tommyho rozkroku. "Aah" zasténal Tommy a zajel Adamovi pod tričko, které v zápětí skončilo na zemi za nimi. Adam mu svými vycvičenými hbitými prsty rozepnul kalhoty, čímž uvolnil jeho erekci z omezeného prostoru upnutých kalhot. Nadzvedl Tommyho a jedním tahem mu je stáhl a odhodil pryč. Tommy nezahálel, a vyprostil Adama ze sevření jeho kalhot. Adam je odkopl někam do kouta a začal se věnovat Tommyho tričku. Zvedl Tommyho a odnesl ho k posteli. Oba dva zbavil toho posledního kousíčku oblečení, který jim ještě stále překážel. Políbil Tommyho na krku a šel stále níž až se dostal na to nejcitlivější místo. Vzal ho do pusy a sjel až ke kořeni. Tommy hlasitě zasténal a zajel mu rukou do vlasů. Zatoužil po Adamových rtech, chytil ho za hlavu, přitáhl k sobě a vášnivě políbil. Ruka mu zabloudila k Adamovu rozkroku. Sevřel to pulsující místečko a přejížděl po něm nahoru dolu. Adam zrychleně dýchal. Mezi rty mu pronikal jeden sten za druhým. Vymanil se ze sevření Tommyho rtů a začal se opět přesouvat tam dolů. Najednou Tommy vyjekl: "Adame prosím!!" Adam věděl co to znamená. Otočil Tommyho a pomalu do něj pronikl. První přírazy byly vždy jemné, nechtěl Tommymu udělat z prdele trhací kalendář. Tommy slastně vykřikl. Adam přidal na intenzitě. Přitom Tommyho stále "masíroval" ze předu. Tommy měl pocit, že každou chvíli exploduje. Ucítil, jak se jeho tělo napjalo a z něho vytekly veškeré genetické informace. Adam se udělal pár vteřin po něm. Ještě chvíli leželi a popadali dech, než přes ně Adam přetáhl přikrývku a položil si bezvládného Tommyho na hrudník. Tommísek spokojeně zakňoural a stočil se do klubíčka. "Spi sladce Číčo." zašeptal Adam a políbil usínajícího Tommyho do vlasů. "Mňau." zamňoukal Tommíšek ze spaní. Adam měl co dělat aby se nerozesmál. Zavřel oči a spokojeně usnul.