**ADAM**
Dojeli do nemocnice. Doktor jim přišel naproti a tvářil se ustaraně. " Je to špatné. Nepamatuje si poslední dva měsíce. Nepamatuje si asi ani vás." řekl. ŠOK! Všichni se zarazili. Lisino tušení se vyplnilo. Přestože byla velká pravděpodobnost, že je nepozná, šli za ní. Lisu poznala okamžitě. Poznala i ostatní, jenom nechápala, proč za ní přišli. I přesto, že si ostatní mysleli, že to bude k ničemu, Lisa Zuzce vyprávěla, co se stalo. Zuzka chvíli srovnávala myšlenky a potom řekla: " Mno jestli je to důsledek krvácení do mozku, tak by to nemělo bejt trvalý, takže si nejdýl do půl roku zase na všetko vzpomenu. Hrát můžu stejně. Takže no problem." "Neboj, pomůžeme ti si vzpomenout." Řekl Adam, který měl co dělat aby se nerozbrečel. Když odcházeli z jejího pokoje, svěřil se Lise: "Jestli si nebude nic pamatovat, budu muset začít od začátku." "Neboj, ta holka do tebe byla zblázněná už mnohem dřív." Uklidňovala ho Lisa.
V autobuse se všichni bavili o Zuzce. Byli rádi, že je živá a teď už i zdravá. Zítra ji pustí z nemocnice. Jen Adam se k nim nepřipojil. Stále nevěděl, co si o tom má myslet. "Tohle se může stát vážně jen mě. V jednej vteřině sem byl šťastnej a ve druhej bylo všechno v prdeli. Nechápu to. Bude všecko zase jako dřív?"
(ráno)
Probudil se v 11:32. Protáhl se. Uvědomil si, že dneska mají Zuzku pustit z nemocnice. Vyskočil z postele a šel se osprchovat. Když se vrátil, byli už vzhůru i ostatní. Netrpělivě čekal, až se oblečou. Když byli všichni hotoví, řidič nastartoval a oba autobusy s kamionem v závěsu vyrazily na cestu.
Když přijeli do nemocnice, Zuzka už byla oblečená a připravená jet. Adam se neubránil a objal ji. Přitulila se k němu, i když úplně nechápala, proč to dělá. Nastoupili do autobusu a ona si sedla k Lise na postel. Chtěla po ní, aby jí znovu vyprávěla to, co si nepamatovala. Lisa jí řekla všechno. Povídala jí o tom, jak je těhotná, o jejím vztahu s Adamem a o spoustě dalších věcech. Zuzka začala chápat Adamovo chování. Byla šťastná. Nejúžasnější člověk na světě se zamiloval právě do ní. Šla si lehnout k sobě na postel a zapla notebook. Adam si lehl vedle ní a položil si hlavu na její rameno. Usmála se na něho a přitulila se k němu. Oba byli šťastní. Všechny koncerty byly přeloženy o 14 dní. Další má být zítra.
**TOMMY**
Ležel na posteli a objímal Lisu, která si četla knížku. Usmíval se. Měl Adama rád a dost ho ničilo, když ho viděl takhle zničeného. Teď se Adam blaženě usmíval a bylo jasné, že je happy. Ležel vedle toho malého bláznivého dlouhovlasého stvoření a o něčem se s ním bavil.
**ZUZKA**
Zaklapla notebook a přetočila se na záda. Položila si hlavu na Adámkův hrudníka objala ho kolem břicha. Usmál se a přitiskl ji k sobě. Všude bylo ticho. Zaposlouchala se do pravidelného rytmu jeho srdce a ačala pomalu usínat.
**ADAM**
Objímal usínající Zuzku. Cítil její dech na své hrudi. Políbil ji do vlasů a přitáhl si ji blíž k sobě. Zabořila obličej do jeho hrudníku a jemu se s každým jejím výdechem rozbíhalo po těle příjemné mravenčení.
Když se ráno probudil, bylo ještě pološero. Nechápal, jak se mohl probudit takhle brzo. Přetočil se na druhý bok. Zuzka vedle něho zasténala a schovala obličej pod jeho krkem. Usmál se, přitiskl se k ní a usnul.