**ADAM**
Celý koncert se pracně ovládal, aby se na ní pořád nedíval a při Fever se málem neovládl. Teď seděl v autobusu opřený o okno a pozoroval Zuzku. Všiml si že je nějaká divná. Lehl si vedle ní. "Si v pohodě?" zeptal se starostlivě. "Jo sem." řekla, ale její výraz nebyl zrovna přesvědčivý. "Zuzko, řekni mi co se děje." naléhal. "Vážně nic." usmála se. "Jen aby." řekl nedůvěřivě. "Nebuď tak nedůvěřivej." řekla a položila si hlavu na jeho rameno. Tělem mu proběhlo příjemné mravenčení. Usmál se a opřel si svou hlavu o její. Leželi takhle 5 minut než je zavolal Monte ať jdou s nimi koukat na Frozen. Sedl si se Zuzkou do velkého křesla. Tommy měl co dělat, aby se nerozesmál. Zuzka prohlásila, že je 'hroznej posera' a že nemá ráda horory. To nahrálo Adamovi. Takže ve chvíli, kdy se zasekli na lanovce, Dean skočil dolů a zlomil si nohy tak že mu z nich trčely kosti, přitiskl ji k sobě. Věděl, že jí to dělá dobře. Zbytek filmu dokoukali ve vzájemném obětí. Potom se šlo spát. Adam Zuzce sebral polštář. Chvíli se mu ho pokusila vzít násilím. Pak vymyslela lest. Zadívala se mu do očí a ani na vteřinu neuhnula. Pomalu k němu přibližovala hlavu a najednou chňapla po polštáři a dala si ho pod hlavu. "Ty jedna potvoro!" zasmál se a vyškubl jí polštář z pod hlavy a sám si na něj lehl. "Víš ty co!?" řekla Zuzka a lehla si mu na jeho vyhřátou hruď. To mu teprve dělalo dobře. Objal ji a přitulil se k ní.
**ZUZKA**
Cítila vůni jeho hrudníku. Přitiskla se k němu a pohladila ho po zádech. Takhle šťastná už dlouho nebyla. Nejvíc ji těšilo vědomí že Adam není opilý. Že by přece u něj měla šanci?
**TOMMY**
Sedí opřený o okno se spící Lisou na klíně. "Nemůžete bejt trochu zticha když už konečně usnula?!?!" zavolal na Adama se Zuzkou. Trochu ztichnou ale perou se dál. "Mezi těma dvěma to jiskří. Docela jim závidim. Taky bych takhle blbnul s Lisou, ale tak těch pár měsíců to vydržím a pak bude zase legrace."
**TAYLOR**
Ležel na posteli a snažil se ty dva nevnímat. "To nemůže bejt trochu ohleduplnej? Zlomil mi srdce a teď vesele blbne s ní. Život je tak nespravedlivej. Asi spáchám sebevraždu. Teď už jen vymyslet jak se zabít. Prášky? Ne to mě vždycky ňákej blbec najde. Oběsit se? Ne to je zdlouhavý. Skočit z mostu? Ne k tomu se nikdy neodhodlám. Ach jo. Máme to mi sebevrazi těžký.
pokračko příště